Optické propojení sakrálního prostoru s meditační zahradou je dosaženo řadou otvorů, rytmizovaných čtveřicí sloupů (jejich počet odkazuje ke čtyřem evangelistům - čtyřem pilířům víry); důraz na prostotu a jednoduchost vedl i v tomto případě k lapidárnímu pojetí - jedinými prvkem zahrady je vedle lavice fíkovník, odkazující k patřičným pasážím Bible (ačkoliv se původně jedná o rostlinu, která není typická pro chladnou a zejména v zimě nehostinnou oblast Českomoravské vysočiny, existují dnes i odrůdy, které jsou těmto specifickým podmínkám odolné).

Z jihu je kostel proskleným otvorem spojen s komorním nádvořím, v jehož středu je umístěna křestní kaple o vnitřním průměru čtyři metry. Válcová hmota o výšce šesti metrů je výškově totožná s obvodovou zdí a je zastřešena kopulí z lepených segmentových skel, kopule však nepřesahuje výšku římsy. Kaple je určena pouze pro křtícího (faráře) a křtěnou osobu, rodinným příslušníkům a ostatním je určen prostor dvora - trojicí otvorů mohou křtu pohodlně přihlížet, vstup do kaple je jim však z liturgických důvodů zapovězen. Válec z modře probarveného betonu půdorysem kruhu odkazuje k nekonečnu, modrá barva pak symbolizuje jednak vodu typickou pro křest, jednak nebesa.

Hmota společenského prostoru a farářova bytu je koncipována jako celoprosklený skelet opatřený vnějšími vertikálními dřevěnými lamelami, přilehlý podlouhlý kvádrový objekt, v němž se nachází schodiště do patra, kuchyň, sklad a WC, je obalen plechem a doplňuje tak již zmiňované dominující materiály (beton, sklo, dřevo).