Není to rodinný dům. Vypadá tak, ale není. Skutečný charakter stavby vychází ze specifického zadání. Klient měl od začátku jasnou představu o charakteru a využitelnosti investice - objekt chtěl jednak sám využívat k "přespání" - měl mu tedy zaručit jakýsi klidný únik před pracovním ruchem a bydlením v centru - jednak uvažoval o potenciální možnosti pronájmu obytného prostoru slušně situovaným klientům. Originální varianta garsonky s garáží je snadno dostupná z centra Pardubic (nejen automobilem, ale i městskou dopravou, vlakem) během několika minut a v kombinaci s poklidem rodinné zástavby a přilehlým lesem je ideální kombinací pro manažera, který potřebuje k regeneraci v první řadě klid, přitom však chápe, že za rok nebo za dva může pracovat ve zcela jiném regionu a proto nehledá vlastní bydlení. Z hlediska zadání je tedy obytný prostor hybridem mezi zakázkou pro konkrétního a pro ideálního klienta. Kombinace obou přístupů vedla k výsledku, který je osobitý, přitom však tato osobitost nesnižuje potenciál komerčního využití.

Přízemní, nepodsklepený objekt s obytným podkrovím, venkovní terasou a garáží pro osobní automobil je komponován dvěma hmotami, z nichž vyšší je zakončena pultovou střechou. Strohý výraz vstupní severní fasády je dokomponován nízkým podélným oknem. Jižní fasádě, navazující na intimní prostor zahrady, dominují francouzská okna, na která navazuje betonová terasa s otevřenou pergolou. Hlavní dvoupodlažní hmota domu je provedena v hladké omítce, přilehlá nízká hmota je pak obložena deskami Cetris.